Lenka Štěpaníková – MOJE GRAFIKA

 

Lenka Štěpaníková *1987

8. 1. 2018 – 10. 2. 2018

Lenka Štěpaníková pochází ze Zlína, kde také vystudovala Střední průmyslovou školu polytechnickou. Její průvodkyní ve světě grafických technik byla akademická malířka Naděžda Čančíková. Grafice se věnuje intenzivně již 10 let a od roku 2017 je členem významného českého grafického spolku SČUG HOLLAR.

Velkou inspiraci pro svou tvorbu nachází autorka v literárních dílech. Technikou suché jehly v klasickém černobílém provedení vytváří obrazy inspirované českými spisovateli a básníky, jako je například Bohumil Hrabal (Příliš hlučná samota) nebo Bohuslav Reynek.

Ze zahraničních autorů ji zaujalo například básnické dílo italského humanisty Danta Alighieriho. Listy ilustrující jeho Peklo jsou pojaty velmi nadčasově. Je zde člověk bez dobových kostýmů a rekvizit, jen ve své holé podstatě, se svými vášněmi a slabostmi.

V její tvorbě nelze opomenout knihu, která inspiruje umělce již po mnoho staletí, Bibli. Kniha plná starých příběhů, které řeší zásadní a nadčasová témata lidí a celé společnosti. Nabízí mnoho témat a motivů k zamyšlení se a k zastavení se v čase a prostoru.

Působivost a síla grafik Lenky Štěpaníkové je postavena na dokonalém zvládnutí bohatství typů a výrazů lidské tváře. Její tvorba je výsledkem velkého množství soustředěné a trpělivé práce, jejímž hnacím motorem byla a stále je silná potřeba sdělení. Stejně jako jsou nadčasová literární díla, kterými se inspiruje, je nadčasové také její grafické dílo.

 

Kurátorka: Lucie Vojtíšková

Grafická úprava: Martin Ponec