ROMAN DOBEŠ – HRA

Roman Dobeš (*1977, Liberec) 
8. 10. – 3. 11. 2018

 Roman Dobeš vystudoval studijní obor Tvůrčí fotografie u Prof. PhDr. Vladimíra Birguse na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Ve své volné fotografické tvorbě se zaměřuje především na portrét, inscenovanou fotografii, reportáž a dokument.

Série Hra je portrétním souborem představitelů české divadelní scény. Cyklus fotografií vzniká kontinuálně od roku 2013. Místem vzniku představených snímků jsou pražská divadla Na Zábradlí, Pod Palmovkou a liberecké divadlo F. X. Šaldy. Komparační portréty herců byly vytvořeny pokaždé v den premiéry nové inscenace. První z nich vždy těsně před nástupem na scénu a druhý bezprostředně po ukončení představení. S využitím jednoho přímého zábleskového světla, vznikaly snímky ve velmi krátkém čase několika desítek vteřin, tak jak protagonisté procházeli místem určeným k fotografování. Prezentovaný soubor je autorským a kurátorským výběrem z několika desítek fotografií.

Srovnávací vzorec, který je vymezen časovým úsekem trvání divadelního představení – prožitého příběhu, sledu situací – je ve výstavním výběru záměrně narušen. Není vždy jisté, co se kdy odehrálo, zdůrazněný je právě nespecifikovaný děj, který změní výraz, postoj, energii protagonistů, děj, který je kondenzovaný v prázdném prostoru mezi dvěma záběry. Divák sám se stává režisérem příběhu. Pak už zbývá jen krůček abychom tento princip vztáhli na naše vlastní životy, odpoutali se od populárních tváří představitelů české herecké scény a vzpomenuli na naše vlastní příběhy, které každodenně mění naši náladu, výraz, zkušenost a někdy dávají i nový směr celému životu. Za jediný den se stavíme nebo jsme společností nuceni se stavět do bezpočtu různých rolí, některé nenávidíme, jiné milujeme. V ideálním případě „herec“ svým pravdivým jednáním skutečně vytvoří novou postavu a samotné divadlo je tak v určitém smyslu zhutnělou paralelou skutečného života. V tomto konkrétním projektu se profesionální herci dávají fotografovi (divákovi) všanc hned několikrát. Protichůdné impulzy zahrnující soustředění na nadcházející příběh, nervozita s výkonem spojená i nejistota, zda mají být ještě sami sebou nebo už vstoupit do své role, to vše se zrcadlí v jejich tvářích. Prostřednictvím často nepatrných změn můžeme odhalit autentičnost situace a podstatu lidské osobnosti. Zahlédneme podstatu role, ve které se právě nacházíme, tím, že z role vypadneme.

Grafická úprava: Martin Ponec
Produkce: Lucie Vojtíšková

Pozvanka (1)