Andrzej Cieślar – „U DEUTSCHŮ“

Andrzej Cieślar (*1981)

 7. 10. – 21. 11. 2016

je český malíř polské národnosti. Žije a tvoří v Hlučíně a na Těšínsku. Je synem architekta Karla Cieślara, jehož tvorbou je zčásti ovlivněn. V letech 2002–2006 studoval na Institutu pro umělecká studia Slezské univerzity v Katovicích.

Obrazy Andrzeje Cieślara působí na první pohled pochmurnějším dojmem. Po hlubším prozkoumání umělcovy tvorby však objevíme spoustu barevných kombinací, které nás nabádají k vlastní fantazii…

Výstava “U Deutschů” prezentuje obrazy z různého tvůrčího období autora.
V abstraktních malbách kombinuje vláčné struktury prostupujících se barevných ploch. V obrazech se střetávají linie, které jako kdyby žily svým vlastním životem. Každé dílo má v sobě svůj vlastní skrytý příběh.

Sám autor nechává výklad obsahu maleb otevřený a povzbuzuje tak fantazii každého diváka. Někteří z diváků si pod obrazy představí například různé stavy nálad, jiní zase architektonické ztvárnění prostoru nebo také ztvárnění hudby. Představám autor meze neklade, ba naopak.

S nadsázkou můžeme říci, že výkladů díla Andrzeje Cieślara je tolik, kolik diváků zhlédne jeho výstavu.

———

„Žít ve východní části Slezska znamená ustavičné střetávání s civilizací a s jejími relikty. Není to útěšná krajina, jež povstala z nerušené symbiózy s lidmi; jsou to fragmenty technických procesů, zbytky těžby, brutálních zásahů do odvěkého řádu, monochromní scenérie rozpadajících se struktur z oceli a betonu – kdysi ambiciózních a pyšných, dnes vystavených zániku – protkaných nervózními liniemi silnic; je to propadání země a její zaplavování kalnými jezery bez života. Kultura zde není domovem; jsou to jen všudypřítomné civilizační stopy někdejšího budovatelského hédonismu, dnes se propadající do smírné náruče času. Pro vnímaného člověk žít zde znamená jakýsi permanentní stres z nedostatku lidského měřítka, z absence duchovního rozměru života. Malování je nutně terapií – a Andrzej Cieślar ve svých obrazech takovou terapii podstupuje; a současně, jakoby nezáměrně, vydává o svém domově zprávu. Vláčné struktury prostupujících se barevných ploch se střetávají s liniemi, jež nad nimi žijí vlastním životem a jako velká zrcadla obrážejí smutnou realitu. Dívat se na jeho obrazy je jako sledovat rezonanční desku nervózních proměn. A přitom je Andrzej Cieślar bytostný romantik, jenž za zrcadlem reálného světa objevuje svět nový, nové krajiny, jež jsou oproti těm skutečným, fyzickým útěšné, s bezděčným prvkem laskavého humoru.“

Doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.

Grafická úprava: Martin Ponec
Kurátorka: Anna Šlocarová
Produkce: Lucie Vojtíšková

 

Loga jako vždy